KSČM se přihlásila k únorovému převratu

„KSČM se hlásí k revolučnímu základu Února 1948 a vysoce oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu, které se na prosazení této cesty a následném rozvíjení jejích pozitivních stránek podílely,“ uvedl
v pátek Výkonný výbor KSČM.

Podle komunistů šlo o „ústavně provedenou revoluci, které se zúčastnily široké vrstvy
občanů“. Tiskové prohlášení výboru uvádí, že antikomunisté se snaží
zastřít fakt, že “KSČ v této době byla na rozdíl od svých protivníků spojena
s životními zájmy širokých neprivilegovaných vrstev, aktivně je prosazovala a všemožně mařila snahy
zbohatlických vrstev strhnout politickou moc do svých rukou.“

„Právě tato skutečnost jí přinesla úspěch a jejím oponentům zaslouženou porážku,“
dodali komunisté.

Sled událostí od 17. do 25. února

17. února — Komunističtí ministři v čele s předsedou vlády Klementem Gottwaldem
zabránili tomu, aby se vláda Národní fronty na své schůzi zabývala usnesením vlády
o zneužívání policie ze strany KSČ. Ministři za národně socialistickou stranu, lidovou stranu a  demokratickou stranu se rozhodli podat demisi v případě, že usnesení nebude splněno.

18. února — Tři nekomunistické strany se rozhodly bojkotovat schůzi vlády, dokud nebude
provedeno vládní usnesení .

19. února — Komunisté se snažili přesvědčit sociální demokraty ke  společnému vytvoření většinové levicové vlády, ti ale odmítli. Prezident Edvard Beneš
odmítl nominování úřednické vlády a sdělil, že v případné nové
vládě bude předsedou opět Gottwald.

20. února — Schůze vlády se zúčastnili pouze komunisté a sociální
demokraté, ministři tří nekomunistických vládních stran podali demisi. Gottwald navrhl prezidentovi
její přijetí a doplnění vlády podle návrhu KSČ.

21. února — Proběhla komunistická demonstrace na Staroměstském náměstí.
Komunisté začali vytvářet vlastní ozbrojené složky (Lidové milice) a budovat Akční
výbory Národní fronty.

22. února — Prezident oznámil, že je připraven demisi ministrů přijmout. Na základě
smyšlené zprávy o údajném nebezpečí ozbrojeného puče začalo zatýkání
odpůrců KSČ a ozbrojování Lidových milic.
23. února — Policie začala zatýkat příslušníky stran, jejichž ministři podali
demisi. Prezident se snažil přimět Gottwalda k udržení Národní fronty, ten však odmítl.
24. února — Ve 12 hodin začala generální stávka, které se  zúčastnilo 2,5 miliónů pracujících. Lidové milice obsadily budovu sekretariátu
sociální demokracie a následně Lidový dům. Pod tímto nátlakem se strana rozhodla k
účasti v budoucí Gottwaldově vládě.
25. února — Komunisté ustavili Ústřední akční výbor
Národní fronty, do kterého vstoupili i sociální demokraté, významné osobnosti
a odbory. V 16:30 prezident přijal demisi ministrů a souhlasil s doplněním vlády podle Gottwaldova
návrhu. Večer proběhla přehlídka Lidových milicí a útvarů pohraniční stráže. Proti
komunistickému postupu demonstrovalo asi pět tisíc vysokoškoláků, učitelů a novinářů.

Komunisté přiznali „nedostatky“ revoluce

Vedení strany připustilo, že první formu socialismu doprovázely „nedostatky i tragické
deformace“, které myšlenku socialismu „ochudily a poškodily“. „Byla to ukradená revoluce podobně jako
v roce 1989,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš s odvoláním na komunistického
europoslance Miloslava Ransdorfa.

Podle Všeobecné encyklopedie šlo v únoru 1948 o komunisty vyprovokovanou krizi. Na podporu uchopení moci
v zemi KSČ zorganizovala řadu nátlakových akcí, které legalitu porušovaly, komunisté
například vyzbrojili lidové milice.

Zdroj: znk, Novinky , ČTK